Vesmírná bublina, říkáte? Nebojte, nevyfoukli ji bublifukem z mýdlové mlhoviny znudění mimozemšťané. Za jejím původem hledejte supernovy, tedy vybuchující hvězdy. Síla jejich explozí před miliony let „odfoukla“ mezihvězdný prach a plyny, takže vznikl prostor, ve kterém je materiálu hodně málo a v podstatě se blíží dokonalému vakuu. Uvnitř bubliny je „čisto“, za její hranicí však hustota materiálu stoupá. Vědci jí říkají Místní bublina a dlouho zjišťovali, jaký má tvar, stáří a velikost. Nyní se jim to podařilo a objevili i jedno překvapení.
Uprostřed Místní bubliny
Naše Sluneční soustava se na chází uprostřed Místní bubliny, což je pouhá souhra okolností. Slunce se pohybuje okolo centra Galaxie a přibližně před 5 miliony lety vstoupilo do bubliny a posouvalo se k jejímu středu. Vědci v nové studii využili data z družice Gaia, o které už byla na stránkách ábíčka řeč:
Družice Gaia měří vzdálenosti mezi hvězdami a jejich vlastnosti a tentokrát se zaměřila na hvězdy, které jsou méně než 20 milionů let staré a nacházejí
se v okruhu několika set světelných let od Slunce. Jsou tedy mladé a blízko. Měření zpracovávalo také plyn a prach v blízkém prostoru, který částečně blokuje světlo hvězd.
Na okraji bubliny
V rámci studie vědci zjistili, že se všechny oblasti, ve kterých vznikají nové hvězdy, nachází na okraji bubliny. Není to náhoda. Při výbuchu supernovy se vymrští velké množství materiálu, který má efekt podobný tlakové vlně. Nejenže vymete okolí a vytvoří bublinu, ale větší oblaka plynu a prachu „nakopne“, takže se začnou gravitačně hroutit, což vede ke vzniku hvězd a celých planetárních soustav. Dlouho jsme to tušili, ale teprve nyní máme důkaz.
Místní bublina má průměr asi 1000 světelných let a neustále se zvětšuje rychlostí 24 tisíc kilometrů za hodinu. Podobně velkou bublinu nemohla vytvořit jen jedna supernova. Celkem jich muselo vybouchnout asi 15. Stáří Místní bubliny je asi jen 14 milionů let.
Supernovy
Supernovy si můžeme představit jako obrovský výbuch velmi masivní hvězdy. Jde o velmi důležité události. Na začátku se vesmír skládal jen z vodíku a helia. Z těchto prvků ale nevznikne planeta podobná Zemi. Ostatní prvky se do vesmíru dostaly mimo jiné při výbuchu supernovy. Vzhledem k tomu, že se supernovy vyskytují všude ve vesmíru, není Místní bublina unikátní. Vesmír bude plný podobných bublin.
Supernova v přímém přenosu:
Na obloze je supernova pozorovatelná jako prudké zjasnění kdysi slabé hvězdy. Už jsme jich pozorovali mnoho, ale teprve nyní se astronomům podařilo pozorovat samotnou hvězdu před výbuchem a následně i samotný výbuch. V létě 2020 pozoroval dalekohled Pan-STARRS obrovské množství světla z rudého veleobra, který se nachází v galaxii NGC 5731 ve vzdálenosti asi 120 milionů světelných let od nás a byl 10krát hmotnější než Slunce. O 130 dní později na podzim roku 2020 vybouchl jako supernova.
Do pozorování se hned zapojil jeden z největších dalekohledů na světě – Keckův teleskop. Astronomové se předtím domnívali, že rudí veleobři jsou před výbuchem supernovy poměrně v klidu. Nyní zveřejně- ný objev ale ukazuje, že alespoň některé z těchto hvězd projdou těsně před explozí supernovy dramatickými změnami vnitřní struktury, které vedou k vyvrhování hmoty a intenzivnímu záření.
