Tělesa za dráhou Neptunu jsou obvykle malá, chladná a jejich gravitace je příliš nízká na to, aby si dokázala udržet plynný obal. Dlouho se vědělo, že atmosféra ve vnější sluneční soustavě existuje pouze na trpasličí planetě Pluto, která má průměr 2377 km. Nyní se však zdá, že proti vší logice má vlastní atmosféru i mnohem menší ledové těleso.
Záhada tělesa 2002 XV93
Japonští astronomové zaznamenali plynný obal u objektu s označením (612533) 2002 XV93, jehož průměr dosahuje pouhých 500 kilometrů. Podle současných fyzikálních modelů by takto malé těleso za Neptunem mělo o veškeré plyny okamžitě přijít. Tento objev tak kompletně mění náš pohled na vzdálený vesmír a chování transneptunických objektů.
Extrémní počasí na exoplanetě WASP-94A b
Dalším neobvyklým úkazem je plynný obr WASP-94A b. Nejnovější data z teleskopu JWST (Vesmírný dalekohled Jamese Webba) naznačují, že na této exoplanetě panuje velmi divoké vesmírné počasí. Vědci na něm objevili zatažená „rána“ s vysokou oblačností, kterou tvoří křemičitan hořečnatý, a naopak jasné „večery“ zcela bez mráčku.
Kam mizí křemičité mraky?
Důvody pro toto asymetrické počasí mohou být podle týmu amerických vědců dva. Buď mraky na exoplanetě žene do výše silný vítr na chladnější straně planety, přičemž na teplejší straně klesají a před západem slunce prakticky mizí z dohledu.
Nebo by se tento jev mohl podobat pozemské ranní mlze v extrémním měřítku. V takovém případě se mraky tvoří v temnotě noční strany planety a v žáru na denní straně se chemické látky, které je tvoří, jednoduše rozloží a vypaří.
Hlavní foto: Hannah Robbins/ Johns Hopkins University
