Rychlokurz elektroniky 11. díl: Vyrobte si světelnou houkačku

Dnes si vyrobíme světelnou houkačku, blikač řízený integrovaným obvodem. Zní to složitě, ale pod rukama vám nakonec vznikne jednoduchá věc. Jistě pro ni najdete využití: Večer je vždy dobré mít nějaké to světlo po ruce, v potemnělých ulicích se postará o vaši bezpečnost a hodit se vám bude také jako hračka. Fantazii se meze nekladou a uplatnění určitě najdete. Aktuálně si ji můžete zapojit třeba do své karnevalové masky. Tak pojďme na to.

Už tradičně začneme trochou teorie: Univerzální integrovaný obvod je časovač NE 555. Na jeho výstupu ( pin 3) se střídají hodnoty napětí. Proud teče vždy v jednom směru a následně v druhém směru. A teď se pustíme do práce. Čeká vás relativně složitý obrázek: Dosud jste pro integrovaný systém cestičky škrábali.

Pro zhotovení plošného spoje si vytvořte návrh na papír. Nejprve tužkou, řešení mohou být různá, jsou to přece takové cestičky, stačí, když nakonec dojdou, kam mají. Pozor si ale dejte na skutečné rozměry součástek, během projektování si je přímo přikládejte na papír. Výsledné řešení obtáhněte fixem. Římskou jedničkou označte polohu nožičky jedna.

Fixa se vám jistě trochu propila, propitý obrázek na druhé straně vylepšete a bude vám podkladem pro překreslení na cuprextit. Měděnou fólii na destičce lehce obrušte smirkem, aby se odmastila. Při práci na ní už co nejméně sahejte. Součástky je třeba k návrhu přikládat, abyste měli jistotu, že malujete vrtací místa správně.

Nyní budete plošný spoj leptat – tedy rozpouštět chloridem, tak jako v dílech, kdy jste vyráběli blikač a bzučák. Zásady rozpouštění mědi chloridem železitým už znáte z 5. dílu a 6. dílů Rychlokurzu elektro, tak si je raději připomeňte.

Pro dnešní výrobek bude ale velice důležité vrtání. Nožičky patice pro integrovaný obvod nejde příliš přizpůsobit, pro přesné umístění děr si vytvořte malé důlky šídlem. Při osazování z rubu destičky vám pomohou různá znamínka, doporučujeme si napsat + na místo kam připojíte vodičem kladný pól baterie, pak ještě ta již zmíněná jednička u nožičky jedna IO (integrovaného obvodu). Ale pozor: Určitě nezapomeňte osazovat opravdu z rubu destičky, jinak by integrovaný obvod nefungoval.

Rychlost blikání ovlivníte hodnotou připojených součástek, kondenzátoru a odporu R3, přes který kondenzátor vybíjí. Jeho velikost se dá snadno měnit, pro začátek zkuste 33 kOhm pak třeba 100kOhm nebo i 10 kOhm. Koumalové si mohou zapojit potenciometr 0- 100 kOhm a budou si tak blikání nastavovat plynule.

Na závěr vás čeká připojení devítivoltové baterie. Úspěch se se nemusí dostavit hned, může se stát, že vás čeká oživování, hledání chyb, pokud jste se náhodou nějaké dopustili. Nevěště hlavu, stát se to může, přece jen už vyrábíte složitější zařízení. Nejdříve se pokuste zjistit, jestli jste omylem nepropojili cestičky běžící u sebe, zvlášť ty blízko patice IO. Pomůže vám podívat se proti světlu. Kdo má, využije zkoušečku v multimertu, takzvaně cestičky propípne.

A máte hotový výrobek. Dobře vám poslouží jako bezpečnostní prvek třeba na kolo a také hračka. Je pevný, jen tak se nezničí, a proto se dá nosit klidně v kapse.