Squid je v angličtině oliheň – mořský hlavonožec známý svým tryskovým pohonem, který vzniká prudkým vytlačením vody z plášťové dutiny těla. Díky němu jsou olihně jedni z vůbec nejrychlejších vodních bezobratlých živočichů.
A to se právě hodilo inženýrům z Kalifornské univerzity v San Diegu při konstrukci robota určeného pro zkoumání života na korálových útesech. Jsou plné křehkých korálů, bezobratlých živočichů a ryb, pro které by byl kontakt s nějakým tvrdým robotem ničivý. Bylo proto jasné, že jejich model musí být měkký. Problém byl, že měkcí roboti bývají pomalí a špatně manévrují.
Mezi korálovými útesy
A tak přišel Squidbot. Robot, ve kterém inženýři využili všechny klíčové prvky rychlého plavání hlavonožců. Podle nich jde o vůbec prvního volně plovoucího robota, který změnou tvaru těla vytváří tryskové pulzy a využívá je k pohybu.
Squidbot je vyrobený převážně z měkkých materiálů, jako je akrylový polymer, a z několika pevných dílů vytištěných na 3D tiskárně a nařezaných laserem. Jeho tělíčko připomíná papírový lampionek - má roztažitelná žebra, která fungují jako pružiny, připojená k destičkám na obou koncích robota.
Jedna z robotových destiček je spojena s tryskou, která nasává a prudce vyfukuje vodu. Druhá nese kameru nebo jiný typ senzoru pro sbírání vědeckých dat. Podívejte se na video.
Energie stlačené pružiny
Když do sebe robot Squidbot nasaje vodu, v jeho pružných žebrech a kůži se uloží elastická energie. Ta se pak při stlačení těla uvolní, vytlačí vodu ven a vytvoří tryskový pulz. Za sekundu se robot tryskovým pohonem přemístí o 18 až 32 cm, což je o vyšší rychlost, než jaké dosahuje většina jiných měkkých robotů.
Inženýři ještě optimalizují velikost a tvar Squidbota, už nyní ale dokáže plavat a manévrovat mezi korály a rybami v obrovském mořském akváriu, které se blíží přírodním podmínkám.
