Když se před deseti lety objevily první malé drony, zrodilo se nové odvětví. Bylo jen otázkou času, než dron unese člověka. A dnes má hned několik společností odpověď na dosah ruky. Australská Alauda Aeronautics se od ostatních liší, chce vyrábět závodní drony a chystá šampionát, něco jako Formuli E ve vzduchu. Osmivrtulové drony nazývané speedery vypadají, jako by přiletěly z budoucnosti. Jenže už dnes se prakticky testují v australské poušti. Premiérové závody se možná uskuteční ještě letos.
Vyzkoušej českou elektrickou formuli eForce na Festivalu ABC! • Zdroj: ABC
Airspeeder přilákal specialisty
Stejně jako u všeho, co se vznáší, je u speederů klíčem k úspěchu minimální hmotnost. To vyžaduje precizní inženýrskou práci. Zakladatel podniku Matt Pearson proto pozval na pomoc ty nejlepší z nejlepších. Třeba Davida Wareinga, který dříve pracoval u světoznámých závodních značek jako McLaren či Brabham známých z Formule 1. U létajících závoďáků byste našli i Bretta Hilla, specialistu na letovou dynamiku, kterou měl na starost při vývoji letounu Boeing 747-8.
(Ne)bezpečná zábava
Další podmínkou úspěchu je bezpečnost. Každý systém musí být zdvojený tak, aby žádná chyba nemohla vést k tomu, že nebude možné stroj ve vzduchu ovládat. Během vývoje speederů se ve velké míře používá i digitální prototypování a simulátory, aby se vše odladilo virtuálně ještě předtím, než se to ověří při praktickém testu. Ale nedělejme si iluze. Stejně jako závodění ve formulích nebo autech i tohle bude extrémně nebezpečný sport.
Výměnná baterie
Baterie urazily za posledních 10 let kus cesty. Létajícím strojům to ale nestačí. Speedery proto budou mít baterii výměnnou. Rychle se zasune a zaklapne. Aby závody odsýpaly, musí být baterii možné vyměnit za méně než minutu. A časem za ještě kratší dobu – aktuální rekord je 14 sekund, takže podobný, jako když formule zastaví v depu.
Podobně jako je pro týmy Formule 1 plánování zastávek a výměny pneumatik důležitou součástí celkové strategie, bude prohození baterie a celkový energetický management důležitý pro úspěch v závodech AirSpeederů. Různé závodní okruhy mají odlišné energetické nároky a týmy podle toho budou muset plánovat strategii.
Lepší než stíhačka
V současné době pracuje tým na AirSpeederu verze Mk3. Ta je prozatím pilotovaná přes dálkové ovládání. Její výkon je 320 kW, tedy asi jako Audi SQ7. Baterie o váze 100 kg přitom umí nabídnout výkon až 560 kW.
Toho se ale dočkáme až ve finální verzi Mk4. Verze Mk3 unese pilota o hmotnosti až 80 kg. Z 0 na 100 km/h zrychlí za 2,8 sekundy a vystoupá až do 500 metrů. Maximální rychlost je 140 km/h. Celková hmotnost speederu bez pilota je 130 kg. Díky tomu má AirSpeeder lepší poměr tahu k hmotnosti než stíhačka F-15E Strike Eagle (3,5 vs 1,2). Finální verze Mk4 bude mít výkon ještě vyšší a dokáže létat až 200 km/h.
Létající závoďáky
AirSpeedery jsou v prvním řadě závodní stroje. Designér Felix Pierron se inspiroval v klasických závodních autech z 50. a 60. let. Ta byla minimalistická a lehká. Na rozdíl od nich ale budou AirSpeedery nadupané elektronikou. Všech osm elektromotorů je samozřejmě elektricky řízených. Do pozemní stanice jsou s pomocí 5G sítě přenášeny podrobné telematické údaje o každém stroji. To vše s sebou přináší výzvy. Nesmí se například stát, že jakmile vedle sebe poletí několik speederů, jejich vysílače se budou vzajemně rušit. To by mohlo vést ke katastrofě. Proto je tak důležité testování dvou speederů letících najednou vedle sebe, které už probíhá.
Virtuální okruhy
Telemetrie je klíčová i proto, aby jednotlivé stroje i pozemní operátoři vždy na centimetry přesně věděli, kde ve vzduchu se závodníci nacházejí. K tomu poslouží
LiDAR (laserový radar) a běžný radar. Závodiště bude virtuálně vykolíkováno tak, aby z něj závodníci nemohli třeba omylem vyletět. A diváci samozřejmě budou
od závodiště odděleni. Nejen kvůli bezpečnosti, ale také hluku. I malý dron dokáže nadělat pěkný rámus. Teď si představte, jaký kravál asi dělá dron, který unese člověka. A pak si představte, že jich letí třeba pět nebo osm vedle sebe.
První odvážlivci
Jestli se testování AirSpeederů ve verzi Mk3 (nepilotovaná) a později Mk4 (pilotovaná) povede, mohly by se první závody uskutečnit ještě tento rok. Jednotlivé závody šampionátu se mají odehrávat po celém světě, ale konkrétní lokace zatím nebyly oznámeny. Už jsou ale vybráni první tři piloti.
Fabio Tischler je původním povoláním účetní. Jeho velkým koníčkem byly vždy FPV drony, ke kterým jsou brýle a vidíte tak „pohledem dronu“. Vypadá to, že právě tohle je skvělá průprava pro řízení AirSpeederů. Další závodnice Emily Dugganová je přední australská automobilová závodnice. A Zephatali Walsh je zase zkušený závodník s „malými“ drony. Tato tři jména se zapíší do historie jako první závodní piloti AirSpeederů.
Tryskoví vojáci
Miniatiruzace už pokročila tak, že dnes není problém vyrábět velmi malé tryskové motory. A speedery přece nemusí mít jen vrtule! Americká firma JetPack Aviation vyvíjí tryskový speeder, který vypadá jako něco ze sci-fi filmů. Místo vrtulí má v každém rohu minitryskový motor. Inženýři slibují, že by jejich stroje mohly létat na vzdálenost 160–1600 km při rychlostech kolem 650 km/h. V budoucnu možná i nadzvukově. Není divu, že o tyhle speedery projevila zájem i americká armáda.
MACA Carcopter: do vzduchu na vodík
Zatímco většina tvůrců spee- derů jde cestou baterií, Francouzi z firmy Maca to zkouší jinak. Jejich žlutý speeder, který jako by vypadl z legendární videohry Wipeout, využívá vodíkové palivové články. Ty dokáží uložit víc energie než baterie a nabízí tak delší dolet. Musí se do nich ale pravidelně doplňovat čistý vodík. Carcopter bude ve finální verzi mít celkem šest elektromotorů a vážit má až půl tuny. Po závodní dráze se dokáže prohánět rychlostí až 250 km/h, tedy jako formule F1.
Stručná historie dronů:
1839: neřízené balony útočí na Benátky
Rakouští vojáci zaútočili na Benátky neřízenými balony naplněnými výbušninami.
1916: Bezpilotní letadlo Ruston Proctor Aerial Target
Velká Británie vyvinula bezpilotní letadlo Ruston Proctor Aerial Target proti německým vzducholodím Zeppelin za 1. světové války.
1973: drony ve válce ve Vietnamu
Izrael začíná drony Tadiran Mastiff využívat v Jomkipurské válce. USA potvrdily, že drony využívají ve Vietnamu.
1982 - 2000: Začátek výboje a výroby
Americká armáda začíná masivně investovat do vývoje a výroby dronů.
2006: První povolení pro komerční provoz dronu
Americký státní letecký úřad vydal první povolení pro komerční provoz dronu.
2007: První dron ve výzbroji armády
Do výzbroje americké armády zařazen MQ-9 Reaper, jeden z nejznámějších vojenských dronů.
2013: První komerční dron Phantom
DJI uvádí svůj první komerční dron Phantom.
2016: Založení Alauda Aeronautics
V Austrálii založena společnost Alauda Aeronautics, která stojí za projektem AirSpeeder
2017: Vzniká Wingcopter
Vzniká Wingcopter, který na vzdálená místa doručuje humanitární pomoc a později dávky vakcín proti covid-19.
2018: Dron Kargu 2 zasahuje v Libyi
Dron Kargu 2 zasahuje ve vojenských operacích v Libyi.
2020: Začátek vývoje Airspeederu
V říjnu se rozjíždí vývoj AirSpeederu Mk3.
Objevte další neuvěřitelné drony:
