V roce 1945 si Albert Einstein a výzkumníci v oblasti jaderné energie, kteří pracovali také na vývoji atomových bomb svržených na japonská města Hirošimu a Nagasaki, založili vlastní vědecký časopis. Dostal jméno Bulletin jaderných vědců z Chicaga. O dva roky později se přejmenoval na Bulletin amerických jaderných vědců a do rohů stránek začal tisknout náčrtek hodin ukazujících čas těsně před půlnocí. Víte, co tyto hodiny znamenají?
Poslední chvíle před koncem světa
Rčení „za pět minut dvanáct“ znamená, že se nějaká věc stala na poslední chvíli. Američtí vědci svými hodinami, které ukazují dle aktuální společenské či válečné situace právě několik minut před půlnocí, naznačují, že máme poslední chvíli na to zachránit se před lidmi způsobeným koncem světa (nebo také apokalypsou či soudným dnem).
To, kam se ručička hodin podle jejich názoru posouvá, oznamují vždy slavnostně na začátku každého roku. A nemusíte se bát – v minulosti již několikrát byla „půlnoc za dveřmi“, hodiny se však vždy přetočily zpět, když ve světě zavládla optimistická nálada a podařilo se zažehnat některé politické spory.
Právě ty společně s probíhajícími válečnými konflikty, změnou klimatu, ekonomickou a energetickou situací jednotlivých zemí, se podepisují na posunutí ručičky směrem k půlnoci nebo naopak od ní.
Jak oddálit katastrofu
Zatím poslední představení aktuální pozice hodin proběhlo letos v lednu. Vědecký tým rozhodl, že hodiny zůstávají na hodnotě 100 vteřin (necelé dvě minuty) před půlnocí. Stále se totiž nedaří zbavit svět jaderných zbraní nebo efektivně bojovat proti klimatickým změnám.
A to se jaderní vědci letos nezabývali celosvětovou pandemií. Doufejme, že se už brzy všichni dočkáme posunu hodin dále od půlnoci, která znamená bezprostřední ohrožení pro lidstvo.
Zásadní okamžiky v historii hodin:
Globální společenské a technologické změny se nedějí ze dne na den, a tak vědcům stačí hodiny aktualizovat jednou ročně. V minulosti často ukazovaly jeden „čas“ dokonce šest nebo sedm let v kuse. Jenže pak přišly historické události, které vše změnily. Vybrali jsme ty nejdůležitější. Výška grafu ukazuje vzdálenost ručičky od půlnoci, a to od roku 1947 dodnes.
1947 (23:53)
Po konci druhé světové války stanovili vědci počáteční čas na 7 minut před půlnocí. Sovětský svaz v té době intenzivně pracoval na výrobě vlastních jaderných zbraní a brzy měla začít studená válka.
1963 (23:48)
Spojené státy a Sovětský svaz podepsaly dohodu, která zakazovala tzv. atmosférické testování jaderných zbraní – tedy nad povrchem země, typicky u odlehlých ostrovů v Arktidě či Tichomoří.
1981 (23:56)
Sovětský svaz napadl Afghánistán, Irák, sousední Írán. Sportovci Spojených států amerických se na žádost prezidenta odhlásili z olympijských her v Moskvě a zdálo se, že studená válka nikdy neskončí.
1990 (23:50)
Pád Berlínské zdi i revoluce v okolních socialistických zemích přiblížily konec studené války. Ve světě zavládla celkově optimistická atmosféra a víra v lepší budoucnost.
1991 (23:43)
Již o rok později se Sovětský svaz definitivně rozpadl. Ještě předtím však stihli jeho zástupci podepsat důležité smlouvy o snížení počtu jaderných hlavic, raket i bombardérů.
1998 (23:51)
Do diplomatického konfliktu se dostaly dvě veliké asijské velmoci, Indie a Pákistán. Obě vyzkoušely své vlastní atomové bomby, aby demonstrovaly sílu.
2015 (23:57)
Začíná se projevovat neschopnost globálních lídrů vypořádat se s klimatickými změnami. Amerika a Rusko navíc místo odzbrojování nasazují modernější jaderné zbraně.
2018 (23:58)
Stále se nedaří dospět k jednotnému postupu vůči změnám klimatu. Na popud prezidenta Donalda Trumpa navíc USA odstoupily od důležitých celosvětových úmluv.
2021 (23:58:20)
Jaderné zbraně jsou stále reálným nebezpečím, zvyšuje se napětí mezi USA a Íránem. Změna klimatu je přehlížena, pandemie covid-19 hrozí rozsáhlými negativními dopady na budoucnost. Vědci do hodnocení započítávají i efekt falešných zpráv ze sociálních sítí vedoucích ke ztrátám na životech.
