Do muzea Trik přicestoval z paleontologicky významného souvrství Hell Creek v Montaně. Jeho kostra je stará 66 milionů let a skvělé je, že se našla v poměrně zachovalém stavu. Kompletní je ze 70 %. „Z Trikovy kostry je patrné, že byl extrémně velký, přibližně o 30 % větší, než bývá u triceratopsů druhu Triceratops horridus zvykem,“ pochvaluje si paleontolog Dinosauria Muzeum Prague Štěpán Pícha. Trikův výjimečný vzrůst nejlépe demonstruje stehenní kost, která měří o 30 cm víc než u ostatních jedinců tohoto druhu – 132 cm, což je přibližně výška devítiletého dítěte. Za života mohl Trik měřit až 9 metrů a vážil asi 12 tun, tedy jako tři sloni indičtí dohromady.
Triceratops Trik • Zdroj: Dinosauria
Pokořený tyranosaurus
Obří vzrůst ale není to jediné, čím na sebe Trik poutá pozornost návštěvníků Dinosaurie. Nejpozoruhodnější je jeho kostěný límec, lépe řečeno jeho chybějící části. Jindy celistvý plát je totiž na své vrchní část vylomený a ke všemu má v sobě i několik děr. Vylomení je podle Štěpána Píchy zřejmě pozůstatkem po souboji s tyranosaurem. „Zranění je dobře zhojené, což znamená jediné – Trik se ubránil a útok tyranosaura přežil. Je to jeden z mála přímých důkazů o útocích tyranosaurů na triceratopse,“ dodává paleontolog.
Proč jsou ale v Trikově límci díry, které se u triceratopsů běžně nevidí? I na to už našli odborníci odpověď. Nezvyklé otvory vznikly nejspíš kvůli odlehčení lebky. Plazi, tedy i dinosauři, rostou celý život a příliš těžká hlava by Trikovi znemožňovala normální život. Příroda problém vyřešila jednoduše – kostní tkáň se na límci na několika místech sama vstřebala, aby se hlava odlehčila.
Límec jako lákadlo i klimatizace
Ptáte se, k čemu límec vlastně sloužil? První z mnoha funkcí je nasnadě – byl to ochranný štít. Když se do sebe pustili dva triceratopsové a přetlačovali se svými rohy, štít je chránil proti probodnutí. Triceratops ale límec používal i k dalším věcem: Jeho prostřednictvím zřejmě komunikoval s ostatními jedinci svého druhu. „Má se za to, že límec byl barevný a sloužil nejen jako poznávací znamení, jako například pruhy u zeber, ale také k lákání samiček,“ vysvětluje Štěpán Pícha s tím, že do třetice mohl límec sloužit jako klimatizační jednotka. „Vedla do něj totiž celá řada cév a žil, což v horkém klimatu tehdejší doby umožňovalo poměrně efektivní chlazení. Obdobně fungují například uši u slonů. Mimochodem stopy po oběhovém systému jsou na Trikově límci dobře viditelné – jsou to ty jemné rýhy.“
Stádo triceratopsů? Ale kdepak!
Kdybyste se mohli nějakým strojem času přesunout do druhohor, rozhodně byste nemohli potkat stádo tricersatopsů. Na rozdíl od jiných rohatých dinosaurů to totiž nebylo stádové zvíře. Trik žil poměrně samotářským způsobem života, maximálně v malých rodinných skupinkách. Pohyboval se ve vlhkém a teplém prostředí, kde dominovaly kvetoucí neboli krytosemenné rostliny. Jako čistokrevný býložravec se živil spásáním nízkorostoucí vegetace a díky své síle byl zřejmě schopen vyvracet i menší stromy. V podstatě mohl plnit funkci zahradníka, podobně jako dnes sloni.
