V první fázi si člověk neuvědomuje, že je tiskař. Slýchá o 3D tiskárnách od kamarádů a několikrát dostane do rukou vytištěný předmět, třeba píšťalku, držák na mobil nebo figurku. Je to hezké, myslí si takový jedinec a pobláznění 3D tiskařů se směje.
Vždyť píšťalky a knoflíky si nikdo tisknout nepotřebuje, jsou levné! A 3D tiskárna? Ta je naopak moc drahá. Navíc by musel tiskárnu skládat, naučit se pracovat s podivnými programy a řešit spoustu neočekávaných situací.
1. fáze 3D tiskaře: Velká změna
Pak přichází do života budoucího tiskaře zlom. Zvědavost mu nedá a pořídí si 3D tiskárnu za deset tisíc korun. A to je náš případ v redakci ábíčka. S nedůvěrou a pomalu vzrůstajícím nadšením jsme zjistili, že složit českou Prusa Mini+ je asi tak těžké jako postavit domeček z Lega.
Těch několik dílů do sebe jednoduše zapadne podle srozumitelného návodu a po necelé půl hodině se „miník“ tyčí na stole a je připraven k tisku.
2. fáze: tiskař začátečník
Mini+ je nejnovější 3D tiskárnou od firmy Prusa Research. Tryska pokládá vrstvy roztaveného materiálu v tloušťce 0,05–0,25 milimetrů a vytiskne prakticky cokoliv, co se vejde do pomyslné krychle o délce hrany 18 centimetrů.
To bohatě stačí tiskaři v druhé fázi, tedy začátečníkovi, aby do nekonečna tiskl modely dinosaurů, píšťalky (pro každého kamaráda je zapotřebí vybavit alespoň jednou píšťalkou, to dá rozum) a pokusil se i o komplikovanější modely, například o hodinový stroj.
Jednoduše & Pochopitelně
Snad největším překvapením v této fázi je obsluha 3D tiskárny. Modely jsou dostupné v internetových databázích, stačí je stáhnout a uložit v programu PrusaSlicer do speciálního formátu na flashku a – tisknout.
Ano, tak jednoduché to je. O vše ostatní, to znamená kalibraci, zahřívání a udržování optimálního chodu, se stará samotná tiskárna. Hodnoty tisku lze upravovat na displeji i během tisku skrz srozumitelné ovládání.
3. fáze: Tiskař znalec
V třetí fázi se tiskař začíná orientovat v terminologii. Pochopí, že filament je označení materiálu různé kvality a barvy, které se dodávají v podobě dlouhé struny namotané na cívce.
Nejpoužívanější PLA je biologicky odbouratelný a po vytištění tvrdý. Odolnější PETG obsahuje glykol a pružný FLEX se hodí na všechno, co často padá na zem. Třeba na kryt od telefonu. Filamentů existuje velké množství a tiskař znalec se v nich bezchybně orientuje.
Plus co?
Tiskař začne též zkoumat tiskárnu jako takovou. Zjistí, že to „+“ znamená vylepšení, která tiskárnu přibližují k více jak dvojnásobně dražšímu modelu MK3S+ od toho samého výrobce.
Důležitá je sonda superPINDA, která přesně měří vzdálenost tiskové hlavy od podložky. Kvůli tomu tiskárna vykompenzuje nerovnosti a první vrstva je krásně rovná. V praxi to znamená, že stačí dát tisknout a odejít.
Někdy na pěkně dlouho. Třeba na celou noc. Délka tisku souvisí s komplexností modelu a moc se urychlovat nedá.
4. fáze: Tiskař servisák
Čtvrtou fázi tiskaře lze vnímat jako finální. Něco se v ní pokazí – tiskárna začne vydávat divné zvuky. Anebo se model ani po desáté nevytiskne správně. Je pozdě na útěk z boje. Tiskař, vyzbrojen šroubovákem a lubrikantem na promazání převodů a zdravou zvídavostí při objevování dalších funkcí tiskárny, vyrazí a problém brzy odstraní.
V této fázi také narazí na internetu na živou a přátelskou českou komunitu, kteří mu poradí při velkých komplikacích. Začne na tisk jednoho modelu používat několik barevných filamentů a pořídí si modelářské barvy a pilníky, aby tisky vypadaly co nejlépe.
Tiskař se raduje
Po několika týdnech s Prusa Mini+ víme jedno jistě: 3D tisk z našeho života jen tak nezmizí. „Miník“ umí tisknout neustále, ale jeho využití vidíme podobně jako u nástroje v domácnosti.
Když ho potřebujete, tak po něm sáhnete a on odvede skvělou práci. Anebo nastoupíte do dalších fází tiskařské evoluce a stane se z vás supertiskař, který nedá svému miníkovi odpočinout. A třeba si pořídí ještě jednoho pro paralelní tisk. Možnosti 3D tisku jsou téměř neomezené.
Vítejte v Prusalandu
Za úspěchem českých tiskáren Prusa stojí Josef Průša a jeho tým z pražských Holešovic. Právě tam vznikají programy pro obsluhu tiskárny, tam se vyvíjí nové typy filamentů a tam najdete tiskovou farmu s téměř 600 tiskárnami, které neustále tisknou z různých materiálů díly pro nové tiskárny.
Při současné pandemii pomáhají tiskárny z farmy v produkci obličejových štítů. Používají se v nemocnicích po celé naší republice, i v mnoha zdravotnických zařízeních po celém světě.
Král 3D tisku
Josef Průša nás provedl celým domem. Kromě skladovacích prostor, vývojářských oddělení a farmy najdete třeba i kanceláře, ve kterých probíhá tisk obřích modelů nebo kde se testují nové technologie tisku. Narazíte i na televizní studio pro natáčení podcastů a videí sloužících především pro komunitu makerů-kutilů. S tou Josef úzce spolupracuje, protože sám jako kutil začínal.
Právě proto vybudoval v přízemí svého sídla i PrusaLab – místo plné nejrůznějších technologií na výrobu věcí, kam v dobách bez pandemie mohou chodit kutilové a stavět si vlastní vynálezy. Josef si zkrátka vybudoval vlastní království.
