Budování vysokorychlostních telekomunikačních linek je nesmírně důležité, protože nároky na kvalitu internetového připojení rok od roku rostou. A nejde jenom o to, abychom si mohli bez problémů pustit film nebo seriál v rozlišení 4K nebo hrát bez sekání svoji oblíbenou počítačovou hru online. Rychlý internet bude v budoucnu potřeba i proto, abychom jako společnost byli vzdělanější a naše nápady konkurenceschopnější.
Zatímco si vaši rodiče nejspíše pamatují prvopočátky internetu v podobě vytáčeného připojení o rychlosti 56 kbit/s, dnes už je standardem v domácnostech DSL nebo 5G internet o rychlosti až 250 Mbit/s, tedy skoro 5000× svižnější. A to není všechno. V celém Česku se totiž staví takzvané optické sítě s teoreticky neomezenou rychlostí internetu.
Rychlý internet do milionu domácností
Největším stavitelem těchto sítí je firma CETIN, která slouží jako poskytovatel telekomunikační infrastruktury pro operátory. V praxi to znamená, že po kabelech může „téct internet“ od několika různých společností, stejně jako si může každá domácnost zvolit dodavatele elektřiny nebo plynu, i když kabely a trubky zůstávají stejné.
Součástí sítě CETIN je v současnosti 20 milionů kilometrů metalických kabelů, které kromě přenosu internetu slouží i pro pevné telefonní linky. Budoucnost ale jednoznačně patří optickým vláknům sdruženým do kabelů. Těch je nyní položeno asi 65 tisíc kilometrů, ale toto číslo rychle roste. Cílem firmy CETIN je totiž zavést do roku 2030 optiku s rychlým internetem až do 1 milionu českých domácností.
Nové technologie pomáhají
To je ale pořádná dřina a zdaleka nejde jen o to, dostat optické kabely do asi metrové hloubky pod zem a natáhnout je do jednotlivých bytových domů. Předtím, než se poprvé kopne do země, je totiž potřeba vyřídit řadu razítek.
Když se pokládá optická síť v centru Prahy, může jich klidně být i 40. I proto je lepší, když se instalace optických kabelů spojí s jinými rekonstrukcemi inženýrských sítí nebo opravami silnic, případně se použije volný prostor ve starších kruhových chráničích kabelů, takzvaných husích krcích.
Tam, kde to nejde, ale pomáhají i chytré technologie. Třeba automatický stroj pro tvorbu extrémně úzkých výkopů, kterému stačí vyndat jedinou řadu dlaždic z chodníku a nechat jej pracovat.
Optické kabely domů nebo do kanceláře
Životnost optických kabelů, které se v současnosti pokládají do země, je minimálně 30 let. A tak technici slibují, že pokud nedojde k neočekávané poruše, je to na dlouhou dobu naposledy, kdy budou muset cokoliv kopat.
Aktuálně se diskutuje o tom, že by rychlost u koncových zákazníků mohla být až 50 Gbit/s, teoreticky je díky šířce přenosového pásma 50 THz možné dosáhnout až na 16 Tbit/s. Přenos internetu nejvyšší možnou rychlostí až domů je označován jako FTTH (z anglického Fiber to the Home – optika do domácnosti). Jeho alternativou jsou režimy FTTC (optika do ústředny) nebo FTTB (optika do budovy).
Základem je čisté sklo
Optické kabely se vyrábějí i v Evropě, a to například v Polsku nebo Rumunsku. Největšími producenty jsou ale Čína, Indie a Spojené státy americké. Vlákna obsahují extrémně čisté křemenné sklo, které slouží k přenosům signálů na dlouhé vzdálenosti, a to takovou rychlostí, která se blíží rychlosti světla ve vakuu.
Páteřní síť mezi krajskými a okresními městy je v České republice v podstatě hotová včetně záložních linek. S každým dalším rokem si tak luxus neomezeného internetového připojení s vysokou rychlostí budou moci užívat další uživatelé přímo u sebe doma.
Muzeum CETIN:
Vše od dálnopisu po nejnovější optické kabely
Společnost CETIN provozuje ve své centrále v Praze kromě dozorového centra sítě také muzeum věnované historii telekomunikací. Provedl nás po něm Vladimír Fabíni, vedoucí projektu optického připojení do domácností. Exponáty v muzeu sahají až do doby, kdy telekomunikace v tehdejším Československu obsluhovalo Ministerstvo pošt a telegrafů a později Ministerstvo spojů.
Ústředna z Mordoru
Na návštěvníky čeká například zachovalé dmychadlo potrubní pošty, která v Praze fungovala až do povodní v roce 2002. Stále funkční jsou i dálnopisné stroje, přes které si vaše babičky posílaly telegramy – předchůdce dnešních e-mailů. Největším lákadlem jsou ale telefonní ústředny.
K vyzkoušení svádí jak starší manuální ústředna původem ze Železné Rudy, tak „modernější“ analogová ústředna typu P51. Ta dříve sloužila v budově telekomunikací v Olšanské ulici, přezdívané Mordor, o níž jsme psali v ABC 18/2019 (článek najdete také na webu abicko.cz). Spojování jednotlivých hovorů v takové ústředně je pořádný hukot, kdy přes cvakání elektromagnetické techniky není slyšet vlastního slova.
Ještě menší, nejmenší!
Prohlídku muzea jsme zakončili u expozice používaných metalických a optických kabelů. A právě tady platí, že technologický vývoj je neuvěřitelný. Zatímco obří kabelový svazek se stovkami drátů kdysi obsloužil jen několik ulic, dnes by se teoreticky všechny telefonní hovory z Prahy vešly do jediného optického kabelu. Muzeum CETIN zatím sice není běžně otevřeno veřejnosti, ale je možné se objednat na prohlídku se školní skupinou.
