Mrzne a bývalé vojenské letiště ve středočeských Milovicích pokrývá sníh. Svému účelu – byla to v minulosti základna sovětských vojáků – už ale dávno neslouží. Dnes je z něj testovací polygon pro robotická auta. Tým ábíčka dorazil na místo, aby si na vlastní kůži vyzkoušel, jak fungují nejrůznější chytré senzory dnešních aut. Každé čtvrté auto na světě je vybaveno alespoň jedním senzorem společnosti Valeo a právě ta pro nás ukázku připravila.
Počítač v kufru auta
Naší první zastávkou je malé vyhrazené parkoviště. Tam na nás čeká na první pohled normální auto. Když ale nahlédneme do kufru, najdeme tam velký počítač. Kabinou se vinou nejrůznější kabely. Jde totiž o testovací vůz, jehož senzory byly demontovány. Na jejich vstupy zapojili technici speciální počítač. Auto tak kolem sebe „vidí“ to, co oni naprogramují. Například virtuální město, které vidíme na speciálním monitoru instalovaném na palubní desce.
Virtuální bouračka
Takže ačkoliv se ve skutečnosti pohybujeme po prázdném parkovišti, auto si myslí, že jede městskou ulicí, ve které jsou zaparkovaná auta. Jakmile zkusíme zatočit a nabourat do virtuálního auta, které vidíme jen na monitoru, auto aktivuje nouzové brzdění. Technici nám vysvětlují, že jim to nesmírně ulehčuje práci při testování bezpečnostních funkcí. Nemusí totiž pořád dokola stavět makety aut nebo budov. Prostě si je vytvoří ve 3D programu a nahrají do auta.
Automatická formule
Přesunujeme se k další ukázce. Studenti z VUT Brno nám chtějí ukázat svou plně robotickou elektrickou formuli. Jenže je asi příliš velká zima a auto se odmítá hnout. I to se někdy stává. Alespoň jsme si ověřili, že být technikem a inženýrem je hlavně o tom hledat chyby a řešit neočekávané problémy.
Adrenalinová jízda proti chodcům
Nevadí, jdeme dál! Čeká na nás adrenalinová jízda proti modelovým chodcům. Nasedáme do běžného, nijak neupraveného auta a rozjíždíme se po bývalé přistávací dráze. Ze strany náhle vyrazí barevná figurína. Senzory auta ji zaregistrují a okamžitě brzdí. Vůz zastaví pár centimetrů od figuríny.
Test vypadá jednoduše, ale není. Jde o synchronizaci. Auto musí komunikovat s řídicí jednotkou figuríny tak, aby vyrazila do silnice v přesně daný okamžik. Figurínu veze speciální kovový skateboard s miniaturními kolečky, takže je potřeba extrémně rovný povrch. Celý systém navíc musí být certifikovaný odpovídajícími autoritami. Výsledkem je, že zdánlivě jednoduchá figurína stojí vyšší desítky tisíc korun.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
