Filmová série Terminátor představila v 90. letech minulého století souboj lidí a robotických vojáků z budoucnosti. S ubíhajícími roky to vypadá, jako by se čím dál víc věcí z filmu stávalo skutečností. Řeč je především o prudkém rozvoji umělé inteligence (UI). Jadernou apokalypsu v Terminátorovi způsobila UI jménem Skynet, která se utrhla ze řetězu. Když teď letectvo Spojených států amerických vyvíjí speciální program pojmenovaný Skyborg, leckomu z toho vstávají vlasy hrůzou na hlavě.
Roje robotických stíhaček
V rámci programu Skyborg několik amerických společností staví trysková letadla ovládaná čistě umělou inteligencí. Tyto drony mají být schopny plnit úkoly jak samostatně, tak v rojích nebo dokonce v souhře se stíhačkami pilotovanými živými piloty. Experimentální bojový dron XQ-58A Valkyrie je jedním z prvních veřejných výsledků tohoto programu.
Roboti společně s lidmi
Letos na konci července robotický stíhací letoun Valkyrie úspěšně dokončil tříhodinový let v testovacím a výcvikovém komplexu Eglin na Floridě. Tam se proletěl společně s nejmodernějšími stíhačkami F-35 a F-22 Raptor. Armáda počítá s tím, že letoun s lidským pilotem na bojové misi budou ve formaci doprovázet třeba čtyři až pět robotických XQ-58A Valkyrie.
Valkyrie má rozpětí křídel 6,7 m a maximální rychlost 1 050 km/h. Může vystoupat až do výšky téměř 14 km a uletět na jednu nádrž až 4000 km. K tomu všemu unese maximálně osm zbraní včetně přesně naváděných pum.
Uměle inteligentní Valkyrie
Nejen Americká armáda v současnosti již drony využívá pro nejrůznější mise (např. Reaper) od výzvědných po bojové. Valkyrie má nad současnými drony výhodu v tom, že dokáže fungovat skutečně plně autonomně. Nemá pilota ani na palubě, ale ani nikde na zemi jako dnešní bojové drony. Pilotní umělá inteligence je speciálně vytrénovaná na mnoha milionech simulovaných letových hodin a stovkách či tisícovkách nejrůznějších typů misí.
Levný a postradatelný
V okamžiku, kdy bude mít živý pilot stíhačky k dispozici několik autonomních wingmanů, výrazně to změní pojetí boje. Malé a relativně levné drony mohou plnit prakticky všechny typy úkolů od průzkumných či výzvědných až po bojové. Piloti se nemusí starat o to, jak úkoly splní – prostě jim je zadají jako ve videohře.
Pokud dron neuspěje a protivník ho například sestřelí, nejedná se o tak významnou ztrátu, jako je ztráta běžné stíhačky typu F-35 se zkušeným pilotem na palubě. Pro záchranu pilotů se navíc obvykle podnikají speciální operace, které s postradatelnými drony odpadnou.
Spolupráce nejen na nebi
Představitelé amerického letectva označují robotické stíhačky za „kolaborativní bojové letouny“. Jejich hlavní výhodou bude schopnost spolupracovat s různými letouny různých výrobců a časem možná i dalšími bojovými prostředky. Může za to Autonomní jádrový systém – Autonomous Core System (ACS) neboli „mozek“ programu Skyborg. Už několik dronů vybavených systémem ACS létalo společně, čímž demonstrovalo schopnost „týmového“ provozu dronů.
Všichni o sobě ví
Americké letectvo v tom vidí začátek cesty k budoucímu vojenskému internetu věcí. Podobně jako v domácnosti umí váš mobil, počítač, sušička nebo termostat komunikovat mezi sebou, v budoucnosti mezi sebou dokáží komunikovat vojenské prostředky – bojové, podpůrné, výzvědné. Z pilotovy kabiny se tak vlastně stane operační centrum s tím nejlepším a okamžitým přehledem o bojišti.
F-35 v Česku:
Stíhačky F-35 páté generace chce nakoupit také česká armáda, a to v počtu 24 kusů. Mezi jejich hlavní výhody patří, že jsou plné nejmodernější elektroniky. K té patří například pokročilý systém stealth, který letouny ukrývá před nepřátelskými radary. Schopnosti stíhaček bude možné rozšiřovat během následujících desetiletí právě třeba doprovodnými drony.
