Sokolovna v pražské Libni je místem, kde se obvykle setkávají děti i dospělí, kteří společně cvičí gymnastiku, hrají florbal nebo volejbal. Ábíčko se tu ale sešlo s lidmi z organizace Gulag.cz a díky virtuální realitě se z tělocvičny během pár vteřin stalo nelítostné vězení sovětského typu.
Zatímco téma holokaustu rezonuje mezi veřejností stále, historie sovětských gulagů jako by pomalu vyšuměla do ztracena. Nápravně-pracovních táborů přitom od 20. do 60. let minulého století vzniklo asi 30 000 a prošlo jimi až 20 milionů vězňů, z toho 5 milionů kvůli svým politickým postojům. Jejich pohnuté osudy nyní Gulag.cz připomíná pomocí nové sady výukových materiálů a aplikací určených nejen pro studenty škol.
Do gulagu za jediné udání
Stačí si nasadit brýle Meta Quest pro virtuální realitu a ocitáme se v jedné z vězeňských ubikací, která na první pohled upoutá všudypřítomným zmarem a špínou. Na patrových postelích jsou jmenovky, které si každý, kdo do virtuálního gulagu zavítá, může s pomocí baterky přečíst. Dozví se z nich více o osudech spoluvězňů.
Jeden je tu za drobnou krádež, nejspíše protože měl obrovský hlad. Druhý si zase podle svého spolužáka, který jej šel „prásknout“, dělal srandu ze Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Jak to bylo doopravdy, už se nikdy nedozvíme, ale oba v táboře v nelidských podmínkách stráví dlouhých deset let a možná se už domů živí ani nevrátí. Veškerý jejich majetek navíc propadl totalitnímu režimu.
Tábory na Mrtvé trati za polárním kruhem
Následuje návštěva kuchyně i samotky, kde kromě vědra na výkaly není vůbec nic. Ten, kdo se postaví na špičky, ale může vidět alespoň pár paprsků slunce skrze malinké okénko. Emotivní je i procházka po zasněženém hřbitově, kde matka oplakává smrt svého dítěte, narozeného jen před pár měsíci přímo v táboře.
Nejde přitom o žádnou fantazii, ale skutečné příběhy lidí a míst, na něž se badatelé z organizace Gulag.cz vydali již několikrát pátrat. Nejzachovalejší tábory se nacházejí podél takzvané Mrtvé trati mezi městy Salechard na řece Ob a Igarka na řece Jenisej daleko za polárním kruhem.
Realistická kopie
„V průběhu naší návštěvy v roce 2013 jsme změřili, zdokumentovali a panoramaticky nafotili asi patnáct táborů. Vše, co je ve virtuální realitě, odpovídá tomu, jak to v takovém táboře skutečně vypadalo. Dělali jsme v podstatě archeologický výzkum, jehož výsledky si může prohlédnout kdokoliv, v tom je náš projekt unikátní,“ vysvětluje Štěpán Černoušek, předseda organizace, která se odbornému zkoumání gulagů věnuje již od roku 2009.
Země zapovězená
Aplikace pro virtuální realitu ale zdaleka není jediným výstupem z četných Štěpánových cest do Ruska i sousedního Kazachstánu, který je kvůli represím současného ruského režimu jedním z mála míst, kde lze zbytky gulagů zkoumat, aniž by vás zatkla policie.
Veřejnosti je k dispozici například virtuální muzeum Gulag Online (gulag.online), kde jsou přehledně a interaktivně zpracovány informace o stovkách lidí, míst či předmětů spojených s historií pracovních táborů. Ti, kteří by se chtěli dozvědět více, najdou na YouTube také půlhodinový dokumentární film Cesta do Gulagu:
Gulag XR je tábor jako na dlani
Zcela nový projekt Gulag XR jde ovšem ještě dále a atraktivní formou přibližuje problematiku mladší generaci. Zahrnuje třeba nápaditě zpracovaný komiks od kreslíře Jakuba Duška, který provází badatelským deníkem a dokresluje svým ponurým stylem atmosféru gulagů.
Žáci základních i středních škol zhruba od 9. třídy výše, pro které je program určen, si také mohou pomocí aplikace pro rozšířenou realitu zobrazit přímo na své školní lavici modely celých táborů či předmětů, které vězni využívali v každodenním životě. Součástí rozšířené reality jsou i videa představující konkrétní osudy vězňů.
Zdarma pro všechny
Vzdělávací program Gulag XR je modulární, což znamená, že je možné jej využívat celý, nebo jen jeho části, například pokud škola nevlastní brýle pro VR. Lze jej rozprostřít do délky jedné klasické vyučovací hodiny i na celý projektový den a mohou jej zcela bezplatně využívat školy a další vzdělávací instituce v Česku, Německu, Polsku a na Slovensku.
Tisíce lidí (nejen) z těchto zemí totiž patřily mezi oběti sovětské zvůle a skončily často beze stopy v některém ze sibiřských lágrů. Metodické pomůcky pro učitele i výukové materiály pro širokou veřejnost jsou k dispozici na adrese GulagXR.eu.
Nobelova cena za mír v Praze:
S mapováním gulagů pomáhal ruský Memorial
S výzkumem pracovních táborů a mapováním lidských osudů pro projekt Gulag XR dlouhodobě pomáhalo i ruské sdružení neziskových organizací Memorial, které v roce 2022 obdrželo Nobelovu cenu za mír.
Memorial byl ale ruským soudem rozpuštěn a jeho představitelé museli vyhledat útočiště v zahraničí, mimo jiné i v Praze v kancelářích Gulag.cz. Na návštěvě jsme si tak mohli prohlédnout i repliku této ceny, která zdobí jednu z místností, kde Gulag XR vzniká.