Zisk Nobelovy ceny je často tím největším oceněním, které mohou získat špičkoví vědci, snažící se změnit svět k lepšímu. Kromě toho jsou však už od roku 1991 udělovány i takzvané Ig Nobelovy ceny.
Dvoupísmenná zkratka na začátku vychází z anglického slova ignoble, což v překladu znamená neurozený či zcela zanedbatelný. Každoročně jsou předávány na půdě prestižních univerzit (Harvardova či MIT) z rukou skutečných vítězů nobelovek, kteří oceňují své kolegy publikující „výzkumy, které nás rozesmály, ale pak nás přinutily se doopravdy zamyslet“.
Ig Nobelovy ceny: Radost i povinnosti vědců
V minulosti sice několik Ig Nobelových cen získali různí podvodníci, politici či autoři pseudovýzkumů, nyní se však komise zaměřuje na opravdové vědecké materiály, ve kterých lidé z předních univerzit často utopili tisíce hodin práce. Věnovali se ale tak úzce vymezenému, často naprosto bizarnímu tématu, že o jeho přínosu mohou panovat silné pochybnosti.
Jednou z tradic spojených s držiteli Ig nobelovek je i to, že navštíví slavnostní ples v USA a následně vyrazí na velké výstavní a přednáškové turné po Evropě, kde své objevy a bláznivé experimenty prezentují publiku.
Odměna pro vítěze: Získají miliardy
Současní držitelé cen tak během dubna nadchli posluchače a návštěvníky například v německém Berlíně, švédském Malmö, řeckých Athénách či švýcarském Lausanne. Mohli se tu pochlubit i finanční odměnou, která všem držitelům Ig nobelovek náleží.
Jde o bankovku v nominální hodnotě deset bilionů zimbabwských dolarů, což je v přepočtu asi osm českých korun. Mohlo by se tedy zdát, že jde o „anticeny“, ale není tomu tak. I šílený výzkum totiž nakonec může přinést něco dobrého. Třeba držitel Ig nobelovky za rok 2000 Andre Geim psal o levitujících žábách. Jeho práce později inspirovala stavbu zařízení zkoumajícího měsíční gravitaci a v roce 2010 získal skutečnou Nobelovu cenu za fyziku.
Létání pod vlivem: Opilí kaloni pod lupou
Mezinárodní tým vědců z Kolumbie, Argentiny či Izraele studoval kaloně egyptské, malé letouny původem z Afriky. Tito býložravci se krmí převážně ovocem, zeleninou či nektarem. V přírodě ale často jejich potrava kvasí a začne tak obsahovat alkohol.
A právě jeho vliv na schopnost létat a správně echolokovat vědci zkoumali. Dospěli k tomu, že opilí kaloni se pohybují výrazně pomaleji a jejich schopnost orientace je znatelně snížená.
Chytrá ochrana před hmyzem: Krávy převlečené za zebry
Jedenáctičlenná japonská výzkumná skupina přišla se zdánlivě bláznivou hypotézou. Co kdyby namalovali na krávy černobílé pruhy, aby si komáři a pakomáři mysleli, že jde o zebry? Ukázalo se, že je to velmi efektivní taktika, jak krvežíznivý hmyz odlákat. Zeber se totiž bojí – umí je svým ocasem usmrtit. Výsledkem je doporučení pro chovatele, že tento způsob ochrany stáda může vést k nižší míře použití škodlivých pesticidů.
Ještěří milovníci pizzy: Jaké sýry lákají agamy?
Italští vědci ve spolupráci se svými kolegy z afrického Toga zkoumali, zda agamy osadní, barevné ještěrky pohybující se v okolí lidských obydlí, mají nějakou preferenci ohledně zbytků pizzy, které požírají. A ukázalo se, že ano! Pokud byste čekali, že jde o šunkovou, žampionovou nebo snad pizzu Havaj, byli byste úplně vedle. Agamy si prokazatelně nejvíce pochutnávají na quattro formaggi čili pizze se čtyřmi druhy sýrů.
Špagety, které nelepí: Vědecký recept na dokonalé těstoviny
Je známo, že Italové berou své těstoviny opravdu velmi vážně. To platí i o osmi vědcích, kteří svůj experiment věnovali zkoumání lepivosti omáčky pro tradiční recept cacio e pepe („sýr a pepř“). Zjišťovali vliv teplot, obsahu škrobu nebo druhů použitého sýra na hrudkovatění omáčky a publikovali aktualizovaný, vědecky podložený recept na její „bezchybnou“ verzi.
Nečekaný pomocník: Alkohol pro lepší jazyky
Říká se, že po pár skleničkách vína či piva umí cizím jazykem mluvit skoro každý. A víte co? Trojice Nizozemců dokázala, že je to pravda! Padesát Němců, kteří se čerstvě naučili mluvit holandsky, rozdělili do dvou skupin. Půlce dali alkoholický nápoj, zbytku limonádu. A pak je poslali konverzovat s nic netušícími jazykovědci. Ti neomylně vyhodnotili přiopilé mluvčí jako výrazně schopnější.
