Jedním z ikonických zvířat Arktidy je nepochybně mrož. Obývá všechna arktická moře, tj. Severní ledový oceán a přilehlé vody Tichého a Atlantského oceánu. Izolované populace žijící ve vodách těchto dvou oceánů se už před nějakými 145 tisíci lety rozdělily na dva poddruhy: mrože pacifické (Odobenus rosmarus divergens) a mrože atlantské (O. r. rosmarus).
Doby ledové
Jako většinu arktických zvířat i mrože ohrožuje oteplování. Především přicházejí o led a ledové kry, na nichž se shromažďují v době páření a na kterých samice rodí mláďata. Výkyvy teplot, tj. střídání dob ledových a meziledových, však nepostihly mrože poprvé, museli se s nimi vyrovnávat už v minulosti. Vědci ze švédské univerzity v Lundu proto nedávno zkoumali, jak se mroži těmto dřívějším klimatickým změnám dokázali přizpůsobit, a odhadnout tak, zda to dokážou i dnes.
Mražené kosti
Mroži potřebují k životu nejen ledové kry, ale také mělké pobřežní vody, protože svou kořist, především různé měkkýše, hledají na dně. Během poslední doby ledové, která na téměř 30 tisíc let spoutala severní polokouli ledovým příkrovem a skončila před asi 10 tisíci lety, se museli uchýlit na místa, kde se udržely vhodné podmínky k lovu i rozmnožování. Kolik takových míst bylo a kde, vědcům prozradily genetické informace získané ze starověkých mrožích kostí a zubů, které zmrzlá půda uchovává po celá tisíciletí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
