Špehujeme změny klimatu: Díky satelitům víme více, než kdy dříve!

Letošní aprílový vtípek Českého hydrometeorologického ústavu na sociálních sítích pobavil desetitisíce fanoušků. Meteorologové a klimatologové varovali před tím, že nebudou schopni dodávat věrohodná data, protože věštící koule a akvária s rosničkami procházejí generální revizí. Věděli jste ale, že k tomu, abyste se o změnách klimatu dozvěděli více, ve skutečnosti odborníky z ČHMÚ nepotřebujete? 

Data z ESA na stříbrném podnosu

Evropská kosmická agentura (ESA) totiž patří mezi orgány, které naměřená data a údaje sdílí nejen s dalšími vědeckými a technologickými institucemi, ale také se širokou veřejností. V tomto případě jde o informace získané družicemi z programu Sentinel, které v minulosti odletěly do vesmíru z evropského kosmodromu, jenž se nachází na území Francouzské Guyany v Jižní Americe. 

Satelity Sentinel

Konkrétně se jedná o celkem 7 satelitů na oběžné dráze Země, které byly do vesmíru vyslány v průběhu posledního desetiletí. V rámci programů Sentinel 1, 2 a 3 fungují družice vždy v páru označeném písmeny A a B.

Naopak nejnovější satelit Sentinel-5P je jedináčkem. Každá mise má odlišný cíl, společně však přispívají k vytvoření jedné z největších databází „vesmírných“ dat o Zemi. Dohromady už přenesly více než 72 petabajtů (neboli tisícovek terabajtů) dat.

K datům může úplně každý

K základním datům může pomocí několika webových portálů přistupovat úplně každý, rozšířené a strukturované datasety jsou dostupné po jednoduché registraci. Tu si udělalo už téměř 200 tisíc lidí převážně z Evropy a Asie.

Obrázek z portálu Climate Pulse zachycuje mimořádné teploty ve střední a východní Evropě na začátku dubna •  ESA – P. Carril

Zatímco ještě loni touto dobou k datům z programů Sentinel přistupovalo prostřednictvím datového browseru asi 10 tisíc lidí měsíčně, v současnosti toto číslo atakuje hranici 300 tisíc, což ukazuje na mimořádný zájem o problematiku klimatických změn, a to i mezi laiky. 

Teplo nebo zima?

Zájemci si na portálu mohou prohlédnout třeba aktuální míru znečištění ovzduší, posoudit kvalitu ozónové vrstvy nebo zjistit množství arktického ledu. Jsou to ale především data o teplotě povrchu na pevnině i teplotě vody na hladině, která nám pomáhají porozumět tomu, co se nyní děje.