Roku 2006 vědci zaznamenali nápadný úbytek chřestýšů lesních (Crotalus horridus) na východě Spojených států. Začali pátrat po příčině a zjistili, že trpí podivnými kožními deformacemi. O dva roky později byli stejným způsobem postiženi chřestýšci rodu Sisturus. Teprve v roce 2013 vědci definitivně popsali a pojmenovali příčinu, Jde o plíseň Ophidiomyces ophiodiicola.
Plíseň i v Evropě
Plíseň nezahálela a začala se šířit na další místa Severní Ameriky. A nejen to, začala napadat i další druhy hadů, kromě chřestýšovitých také užovky, štíhlovky či korálovky. V roce 2016 překonala oceán a poprvé byla zaznamenána ve střední Evropě – a to přímo v České republice! A protože hadi obecně patří k ohroženým druhům, začali vědci věnovat této nemoci, kterou pojmenovali hadí plísňové onemocnění, mnohem víc pozornosti.
Hynoucí hadi
Nemocným hadům odstávají šupiny, mají zakalené oči, na těle se jim objevují různé jizvy a otevřené rány, uzliny a deformity. Nemoc však napadá i vnitřní orgány či kosti. I když sama o sobě není přímo smrtelná, otevřené rány jsou vstupní branou pro další infekce, hadi se obtížně a nedokonale svlékají, hůř přijímají potravu a mnozí jsou nakonec natolik zesláblí, že hynou.
Co prozradil výzkum
Rozsáhlý výzkum, jehož výsledky vědci nyní zveřejnili, se uskutečnil na území 31 amerických států a Portorika. Prozkoumány byly vzorky téměř 700 hadů 58 druhů. Nemoc byla objevena u 113 jedinců 25 druhů.
Největší procento nakažených hadů patřilo mezi chřestýšovité (tj. chřestýše, chřestýšky a ploskolebce), plísní byla ale napadena i řada užovkovitých hadů a překvapivě i endemický hroznýšovec portorický (Chilabothrus inornatus). Na ostrově Portoriko tak šlo o první nález této nemoci vůbec.
Z východu na západ
Po zanesení výsledků do map bylo potvrzeno, že nemoc je nerozšířenější ve východních oblastech USA, zatímco např. v Idahu (ležícím na severozápadě) se téměř nevyskytovala. I tak se ukázalo, že je mnohem rozšířenější, než dosud vědci předpokládali, a že se nezadržitelně šíří od východu směrem na západ.
Nové otazníky
Jakým způsobem se hadi plísní nakazí, vědci zatím netuší. Předpokládají, že to může být buď vzájemným kontaktem, nebo se had nakazí v kontaminovaném prostředí – plíseň totiž přežívá v půdě.
Mladí jedinci trpí nemocí méně než dospělí hadi. To vědci přičítají skutečnosti, že se rostoucí had častěji svléká a plíseň se na jeho pokožce nestačí uchytit. Proti této dosud málo prozkoumané, ale rychle se celosvětově šířící (už byla zaznamenána i v Asii) nemoci zatím neexistuje žádný lék.
Kořist i predátor
Na celém světě dnes žije asi 3600 druhů hadů, z toho je plných 15 % ohroženo vyhynutím. Hadi jsou přitom důležitou součástí ekosystému. Tvoří hlavní kořist celé řady predátorů, sami jsou ovšem významní lovci menších živočichů. A důležití jsou i pro nás: Lovem drobných hlodavců nás chrání před řadou nemocí včetně obávané lymské boreliózy přenášené klíšťaty.
V rámci výzkumu vědci spočítali, že jediný chřestýš lesní zlikviduje za rok až 4500 klíšťat sajících na drobných savcích. V oblastech, kde žijí, je tak výskyt této nemoci mnohem nižší než tam, kde nežijí.
