V Paříži v roce 1835 lety žil ani ne milion obyvatel. O sto let později už to bylo 5 milionů a dnes napočítáte více jak 10 milionů Pařížanů. Podobnou proměnou prošel i Londýn, New York nebo třeba Peking. Velkoměsta se zvětšují závratným tempem a nezdá se, že by jejich růst končil. Vědci odhadují, že do roku 2050 se do nich nastěhuje na celém světě dalších 2,5 miliardy lidí.
Města pro život
Taková proměna neznamená jen to, že vzniknou nové čtvrti na bydlení. Znamená to také to, že bude čím dál více lidí žít ve vzájemném propojení. Klíčovým úkolem je přitom umožnit jim, aby se dokázali po velkoměstě pohodlně pohybovat. Dnes jsou metropole plné automobilů a je čím dál jasnější, že nebudou moci vládnout ulicím donekonečna. Konstruktéři, urbanisté a technologické dílny proto zkoušejí nové způsoby městské dopravy. Jedno mají společné. Chtějí, aby doprava nerušila každodenní život, nepřinášela do měst hluk, špinavé ovzduší a dopravní zácpy.
Asie na elektřinu
U nás skútry moc nejezdí a motorky si kupují hlavně nadšenci. V asijských městech jsou ovšem nekonečné proudy jednostopých vozidel něčím, co vás nemine ani v té nejzapadlejší uličce. Aby se obyvatelé nezadusili motorovými zplodinami, přecházejí v posledních letech na čistý pohon. V Číně jezdí více než 300 milionů elektrických skútrů a každý rok se prodá přes 20 milionů nových. Podobně je na tom Indie, Indonésie nebo také Vietnam. Kromě malých motorek tu frčí také elektrokola. Jen v jihovýchodní Asii se jich prodá více než ve zbytku světa najednou.
Indický zázrak S1
Celý svět nedávno ohromila indická společnost Ola Electric. Představila elektrický skútr S1, který jezdí až 115 km/h, během 18 minut se nabije na 75 kilometrů jízdy a můžete si ho koupit jen za 30 tisíc korun. Za cenu průměrného elektrokola tak dostanete plnohodnotný městský přepravník. V ceně je navíc barevná dotyková obrazovka s navigací i ovládání hlasem. Výrobce z města Bengalúr jich plánuje vyrobit 10 milionů ročně a nabízet je po celém světě.
Auto od 15
Skútr má nespornou výhodu v malých rozměrech, nízké hmotnosti i ovladatelnosti. Co ale tam, kde počasí nepřeje celoroční jízdě pod otevřeným nebem? Automobilky proto také experimentují s malými městskými auty. Mezinárodní koncern Stellantis nedávno ukázal dvojici elektromobilů Citroën Ami a Opel Rocks-e. S délkou pouhých 2,4 metru se vejde opravdu všude a kromě toho jej bude možné alespoň v Německu řídit už od 15 let.
Auto nebo MHD?
Opel Rocks-e uveze dva lidi, nabídne maximální rychlost 74 km/h a ohromí manévrovatelností, které nemůže konkurovat žádné současné auto. Dojede pouze 75 kilometrů, ale pro městské popojíždění to bohatě stačí. Do prodeje přijde už letos na podzim. Automobilka navíc slibuje, že bude dostupný pro každého. Pronájem takového vozu na leasing by neměl vyjít dráž než kupon na městskou dopravu.
Volvo má přepravní plošinu
Ruch městských ulic není jen o přepravě lidí, ale také věcí. Jak ji co nejvíce zpříjemnit? Řešení nabízí Polestar, elektrická divize švédské automobilky Volvo. Navrhla tříkolku Re:Move, která více než co jiného připomíná nákladní koloběžku. Nenechte se ale oklamat. Uveze až 275 kilogramů nákladu. Ještě dále je německý vozík Trailerduck. Stačí si ho připnout ke kolu a můžete tahat klidně 300 kilo. Díky elektromotoru a chytrým senzorům bude vozík plynule dorovnávat vaši rychlost, takže tři metráky nákladu za sebou vůbec nepocítíte.
Nákladní tříkolka od BMW
Podobnou myšlenku rozvíjí i německé BMW. Elektrická tříkolka Dynamic Cargo je dost úzká, aby se mohla bez problému pohybovat po cyklostezkách, přitom ale nabízí nákladní prostor na převoz čehokoli. Díky extra kolu je navíc mnohem stabilnější než klasický bicykl. Nehrozí tak uklouznutí a pád. Do zádi lze nainstalovat několik modulů. Například si tam můžete dát podobný vozík jako za auto, pochopitelně jen menší, nebo také uzavřený úložný prostor. Pojede nanejvýš 25 km/h, ale třeba pro rychlý převoz zboží nebo jídla po čtvrti bude fungovat perfektně.
Tesly v tunelu
Důlní společnost The Boring Company, kterou vede Elon Musk, vyhloubila experimentální tunel pod Las Vegas. Je dlouhý necelé tři kilometry a ukrývá tři stanice. V tunelu jezdí vozy Tesla. Zatím je řídí člověk rychlostí okolo 60 km/h, Musk ale doufá, že brzy bude moci přejít na samořídicí systém, který zvládne prosvištět tunelem tempem 240 km/h.
Řízená důlní kolona aut nabízí celkem snadné řešení, jak ulevit rušným ulicím, aniž by se řidiči museli vzdát svých aut. V budoucnu by mělo stačit sjet do podzemí speciálním výtahem a najet na plošinu. Ta se pak rozjede tunelem jako na kolejích. Auto tak převeze na druhý konec města rychle a bezpečně. První trojice stanic se otevřela teprve letos v létě, ale už teď dovede přepravit až 4000 lidí za hodinu. Pokud se nápad v Las Vegas uchytí, mají konstruktéři v plánu přepravit více než 50 tisíc lidí za hodinu.
Meziměstská kapsle
Vizionář Elon Musk představil světu mimo jiné myšlenku hyperloopu. Pokud ho neznáte, jedná se o kapsli na magnetické kolejnici, která jede tunelem ve vakuu. Díky vzduchoprázdnu neexistuje aerodynamický odpor a kapsle tak může svištět neskutečnou rychlostí. Nejdále v této technologii pokročila britská společnost Virgin. Její testovací kapsle už absolvovala stovky úspěšných jízd, a to i s lidskou posádkou. Odborníci se nemohou shodnout, kdy bude hyperloop k dispozici pro běžné pasažéry. Jsou si ale jistí, že jakmile se to povede, vznikne nejlepší linka mezi megaměsty zítřka dalece přesahující možnosti dnešní letecké dopravy.
Samořídicí auta
Velké téma mobility budoucnosti jsou i vozidla, která se obejdou bez řidiče. Zatím je zakázané je používat mimo výzkumné účely. I tak s nimi experimentuje řada technologických firem a automobilek. Dopravní experti věří, že auta řízená počítačem zajistí plynulejší dopravu i mnohem méně nehod.
Je pravda, že chyba řidiče může za 99 % neštěstí za volantem, autonomní řízení ale zatím není také dokonalé. Dokazuje to nehoda samořídicího minibusu Toyota e-Palette, která přepravovala olympioniky a paralympioniky na letošních hrách v Tokiu. Poranila zde paralympijského judistu, a to nejspíš proto, že nepočítala s jeho handicapem. Sám ředitel Toyoty přiznal, že samořídicí auta stále nejsou připravená na běžný provoz.
