Obchodní centrum Šestka nedaleko pražského letiště láká na velmi zajímavou novinku. V jeho prostorách se nedávno otevřela expozice nazvaná Brick Corner, což bychom do češtiny mohli přeložit jako Koutek kostek.
Jenže množství originálních modelů i aktivit, které si tu můžete užít, napovídá, že jde spíše o pořádný kout. Navíc takový, který má ambice se v příštích letech dále rozrůstat a svádět návštěvníky, aby se za kostičkami stavebnice LEGO pravidelně vraceli.
Fantastické LEGO světy
Muzeum stavebnice LEGO s modely si v Praze otevřela rodina Čejkových, která nás po něm také provedla. Petr Čejka původně stavěl skutečné domy, v posledních letech ale našel životní vášeň ve stavění modelů. Svěřil se nám při tom, že nechce tvořit reálné stavby jako české hrady a zámky, ale spíše pomoci navrátit děti i dospělé do oblíbených fantasy vesmírů. Od Star Wars přes Piráty z Karibiku, Harryho Pottera až po Sherwoodský les Robina Hooda.
Kouzelné kostky
Právě obří LEGO model Bradavic, který vznikal rok a čtvrt, patří mezi chlouby muzea. Kromě vstupního nádvoří a věže zde najdeme také nádherný interiér Velké síně, v níž se odehrává kouzelnická hostina se všemi myslitelnými detaily. Ty ale koneckonců najdeme ve všech dalších modelech v Brick Corner, ať už jde o pirátskou zátoku nebo osvícený model města, ve kterém se pravidelně střídá den a noc. Obsahuje neuvěřitelných 135 tisíc kostiček a jeho stavba zabrala 1260 hodin.
Plnou parou vpřed
Zaujalo nás také vlajkové kolejiště od Milana Hory, jež je jediným velkým modelem v muzeu, který nestavěli Čejkovi. Prohánějí se po něm vlaky v historickém nátěru Českých drah i zahraniční lokomotivy. A co více – návštěvníci mohou usednout za virtuální dispečerský pult a pustit se do řízení provozu. Jen o kousek dál se nachází horská dráha nebo obří bagr, jehož ovládání rozhodně není pro úplné začátečníky.
Interaktivní zážitek
Prohlížet si jednotlivé modely je samozřejmě fajn, ale jsou to právě interaktivní stanoviště, která celý zážitek z Brick Corner posouvají na novou úroveň. Návštěvníci si tak mohou postavit vlastního robota a soutěžit ve střelbě na terč, vyzkoušet schopnost rychle reagovat, nebo uspořádat závody vlastnoručně postavených LEGO autíček. I my jsme se při nich přiučili, do jaké míry mají fyzikální zákony, ale také všudypřítomný prach na kolečkách, vliv na výsledek na cílové čáře.
Specialitou je kreativní koutek, ve kterém se nachází jen několik málo druhů kostek červené barvy. Toto omezení paradoxně podporuje kreativitu, protože si nemůžeme pomoci barvami nebo netradičními tvary.
LEGO příběhy ve filmu
Speciální pozornost si pak zaslouží tzv. movieboxy. Návštěvníci si v nich mohou natočit vlastní krátký animovaný film, například z prostředí Star Wars nebo Jurského parku. A to pomocí tradiční animační metody zvané stop-motion, kdy se po každém snímku kostičky fyzicky pohnou o malinký kousek, aby nakonec vznikl jedinečný, plynulý film. Skutečně kreativní duše nejspíše právě u movieboxů stráví celé odpoledne. Kdybychom se nemuseli vrátit zpátky do redakce, seděli bychom u nich možná doteď i my.
Když fotky LEGO boří svět:
Jak se fotí LEGO?
Dvorním fotografem muzea Brick Corner je Tomáš Saran, který se svými snímky sklízí velké úspěchy nejen na sociálních sítích (najdeš ho na Instagramu jako macro_brick_). Bývalého talentovaného modeláře pohltil svět fotografie a jeho specialitou se stalo focení LEGO modelů, konkrétně pak těch vycházejících z univerza Star Wars. Tomášova originálního přístupu k focení si všimla i dánská centrála firmy LEGO, pro kterou díky tomu mohl nafotit několik oficiálních produktových fotek.
Hrátky s ohněm
Ábíčko se s Tomášem spojilo, aby zjistilo třeba to, zda se dají zkušenosti z modelařiny využít ve fotografickém ateliéru. Místo hlíny v něm najdeme kávu a roli sněhu zastane jedlá soda. Ohňové efekty se dělají pomocí rychle hořícího pyropapíru, jen laserové stopy blasterů vznikají až v počítači. I to by se ale mělo brzy změnit, cílem je totiž práci s programy jako Photoshop minimalizovat.
Modely, které jsou středem pozornosti, si Tomáš buď staví podle plánků, nebo si je půjčuje od sběratelů, kteří mu musí věřit, že je v pořádku vrátí. Není to tedy tak, že by si sám stavěl originální kreace. „Z modelařiny se spíše dá přebrat určitý způsob přemýšlení a míra pozornosti vůči detailům,“ vysvětluje.
Měřítko, které nesedí
Zásadní je také kompozice scény a hra s perspektivou, která na některých Tomášových fotografiích lehce připomíná filmy Karla Zemana či původní Star Wars režiséra George Lucase. Inspiruje se videi o filmových tricích i chemických pokusech, která hledá na internetu.
„V hlavě mám spoustu fotografií, záměrně je ale nechci uspěchat. Každá vyžaduje určité schopnosti a správný čas. Ještě nevím, jak to udělat, aby to bylo dokonalé. Ale je fér přiznat, že ne vždy na ten okamžik čekám. Největší výzva je asi vyfotit vše na jeden cvak,“ říká Tomáš a upozorňuje, že výsledek reálných efektů je nakonec vždy vizuálně věrnější a tvoří hlavní hodnotu fotografie.
