Pokud se budete dívat na Měsíc v menším dalekohledu, uvidíte velký počet kráterů. Před stovkami milionů nebo miliardami let je vyhloubily dopady asteroidů nebo komet. Měsíc je krátery doslova posetý. Na Zemi ale žádné nevidíme. Nebo jste nějaký při cestě do školy, do práce nebo při cestě k moři viděli? Ve skutečnosti jsou krátery i na naší planetě a některé jsou velmi dobře rozpoznatelné. Za všechny uveďme třeba slavný Barringerův kráter v Arizoně.
Celkově je však kráterů na Zemi méně. Není to proto, že by do Země nic nenaráželo. Na naší planetě ale fouká vítr, prší, vznikají povodně, zemětřesení, rostou zde stromy, rostliny a také probíhají posuvy tektonických desek. Všechny tyhle procesy krátery postupně zahladí. Impaktní krátery na Zemi jsou, ale většinou nejsou vidět, protože jsou hluboko pod zemí nebo mořem. Když už je najdeme, tak obvykle náhodou.
Podmořský kráter. Stopa dalšího impaktu?
Dr. Uisdean Nicholson z Heriot-Watt University v Edinburghu přišel se zajímavou studií. Analyzoval data ze seismických průzkumů a hledal, kde by mohl vrtat, aby lépe porozuměl klimatickým změnám na Zemi v její dávné minulosti. Podobné průzkumy často získávají hledači ropy a zemního plynu před provedením vrtů.
Nicholson si všiml útvaru, který má tvar kráteru. Dostal název Nadir a leží více než 300 metrů pod mořským dnem ve vzdálenosti asi 400 km od pobřeží Guineje v západní Africe. Průměr kráteru Nadir je asi 8,5 km, takže ho mohl vyhloubit asteroid o průměru necelých 500 metrů. Následky pro vzdálené okolí byly devastující. Kromě zemětřesení a vyvržení obrovského množství materiálu vyvolal dopad také vlny tsunami o výšce asi jednoho kilometru. Globální katastrofu však nezpůsobil.
Hřbitov dinosaurů. Kráter Chicxulub
Podle studie zatím není úplně stoprocentní, že Nadir je skutečným impaktním kráterem. K potvrzení bude potřeba další výzkum. Pokud se jedná o kráter způsobený dopadem asteroidu, pak jeho stáří odpovídá zhruba vymření dinosaurů. Jejich skutečný zabiják dopadl do oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexiku. Kráter dostal název po vesnici poblíž jeho centra Chicxulub (v jazyce Mayů to znamená býčí rohy). Dnes se Chicxulubský kráter nachází asi 600 metrů hluboko a je mnohem větší než Nadir. Jeho průměr je asi 180 km. Asteroid, který ho vyhloubil, měl průměr okolo 10 km.
Podle vědců mají oba krátery podobné stáří. Mluvíme však o geologických měřítcích. Asteroidy mohly dopadnout ve stejný den ale třeba i milion let po sobě. A nemusí být jediný. Další možný kráter se nachází na Ukrajině a má název kráter Boltysh.
Velká smůla? Ne, astronomie
Může se zdát nepravděpodobné, že by Zemi zasáhly v jeden den nebo blízko od sebe dva či dokonce tři asteroidy. Opak je však pravdou. Mohlo jít o dvě tělesa stejného původu z hlediska zdrojového tělesa nebo příčiny.
V roce 2007 přišel tým astronomů, ve kterém byli i Češi David Vokrouhlický a David Nesvorný, s teorií, že Chicxulub vyhloubil asteroid z rodiny Baptistina. Zdrojem asteroidů je srážka dvou větších těles v pásu planetek před 160 miliony lety.
Kromě Chicxulubu má být důsledkem i asteroid Baptistina a jeden z kráterů na Měsíci. Průzkum samotné planetky Baptistina to však vyvrací. Má jiné než očekávané složení. Do Země ale mohly narazit dva fragmenty po jiné kolizi.
Dnes už také víme, že velkých nárazů a masových vymírání bylo v historii Země více. Jedna z teorií říká, že některé mohou mít na svědomí komety, které byly směrem k nám vymrštěny z Oortova mračna, které se nachází dál od Slunce a to třeba kvůli průchodu jiné hvězdy okolo Sluneční soustavy.
