Extrémy se nesmí opakovat! Přežijí jaguáři klimatickou změnu?

Extrémy se nesmí opakovat! Přežijí jaguáři klimatickou změnu?
Sdílej
 
Amazonští jaguáři nějaké to sucho nebo záplavu dokážou ustát. Ale jen pokud se extrémní počasí nebude opakovat moc často. Přežijí jaguáři klimatickou změnu? Hledání odpovědi na tuhle otázku je komplikované. Už jenom odhadnout velikost populace jaguárů je náročný úkol.

 

Jaguár je svým zbarvením a velikostí srovnatelný s levhartem, ale kdybyste si je postavili vedle sebe, s největší pravděpodobností jako nebezpečnějšího označíte právě jaguára. Je to dané jeho robustností – v poměru k tělu má až přehnaně těžkou hlavu, trup a krátké podsadité končetiny nesou mohutné svaly.

Také jeho fyzické schopnosti jsou úctyhodné: Stiskem čelistí prokousne želví krunýř nebo krokodýlí lebku. Je velmi silný, výborně plave i šplhá po stromech. Jsou však jaguáři dostatečně robustní i na to, aby odolali klimatickým změnám?

Příklad jaguáří kořisti: pásovec •  Profimedia.cz

Šance na přežití

Hledání odpovědi na tuhle otázku je komplikované. Už jenom odhadnout velikost populace jaguárů je náročný úkol – žijí skrytě, často ve velmi nepřístupném terénu a velikost jejich teritorií se pohybuje od 36 po 150 kilometrů čtverečních.

Jako druh mají obrovský areál výskytu a podobně jako tygři dokážou přežívat stejně dobře v deštném pralese jako v rozsáhlých močálech nebo v otevřené travnaté krajině. Mohou lovit ve vodě i na souši, jejich kořistí se stávají tapíři, kapybary, vodní želvy a krokodýlové stejně jako „prasata“ pekari, jeleni, pásovci a dokonce i ptáci. I tato jejich potravní přizpůsobivost odhady šancí, které mají jaguáři na přežití, výrazně ztěžuje.

Bůh přichází v noci: Amazonští jaguáři bojují o přežití

Bůh přichází v noci: Amazonští jaguáři bojují o přežití

Jaguáři z Amazonie

Prvními, kdo se to jaguárům pokusili „spočítat“ pomocí matematických modelů, jsou vědci z australské Queenslandské technologické univerzity (QUT). Zaměřili se pouze na amazonské jaguáry, které v jejich studii reprezentovala populace z rezervace Pacaya Semiria.

Ta se rozléhá na více než 20 tisících kilometrů čtverečních lesa na severovýchodě Peru. Údaje o počtu zdejších jaguárů, jejich chování, kořisti, rozmnožování a úmrtnosti získávali výzkumníci všemi dostupnými prostředky: terénní expedicí, analýzou DNA ze zvířecích exkrementů, pomocí dronů a kamerových pastí i z hlášení domorodých obyvatel.

Foto:  Out Media, Wikipedia

Extrémy ustojí

Na základě všech sebraných dat pak vědci vymodelovali šest různých populačních scénářů (podívejte se na obrázek nad tímto odstavcem). Vyplývá z nich, že pokud jde o krátkodobé změny, jsou jaguáři skutečně robustní a dokážou „ustát“ jak extrémní záplavy, tak extrémní sucho.

V dlouhodobém výhledu se ale dostanou do problémů, pokud se klimatické extrémy budou opakovat a zdroje potravy se budou snižovat. První scénář je ten současný – odhaduje, že v Pacaya Semiria žije 600 až 800 divokých jaguárů, kteří mají a budou mít dostatek potravy.

Zlato a rtuť: Nebezpečí pro jaguáry

Zlato a rtuť: Nebezpečí pro jaguáry

Závislost na vodní kořisti

Scénář číslo dvě zobrazuje pokles a následnou stabilizaci sníženého počtu jaguárů v důsledku přechodného úbytku kořisti, který způsobilo jedno mohutné sucho následované trojicí záplav.

Další tři scénáře ukazují alternativní budoucnost v závislosti na tom, jak se v Amazonii bude projevovat klimatická změna. Pokud sucho zasáhne zvířata žijící ve vodě tak, že se nevzpamatují a jaguáři o tento zdroj potravy přijdou, sníží se jejich počet výrazněji než v případě, že nad suchem budou převažovat záplavy. V takovém případě totiž i nadále budou moci lovit vodní kořist.

Příklad jaguáří kořisti: kajman •  Profimedia.cz

Nejhorší možnost

Extrémním scénářem je pak číslo šest. Ukazuje, že pokud se v Amazonii budou rok co rok střídat sucho a záplavy, z nichž se nestačí vzpamatovat ani suchozemská ani vodní kořist, budeme moci jaguáry spočítat na prstech jedné ruky. Do roku 2050 totiž bude v Pacaya Semiria přežívat posledních méně než deset jaguárů.

Lvi vs. dikobrazi: Jak se ze lva stane lidožrout

Lvi vs. dikobrazi: Jak se ze lva stane lidožrout

Nepravděpodobný lidožrout

Ačkoli jsme v úvodu zmínili to, jak moc jaguár vypadá nebezpečně, lidem je ve skutečnosti nejméně nebezpečný ze všech velkých koček. Důvod je nejspíš jednoduchý – velcí primáti nikdy nebyli jejich přirozenou kořistí, jaguáři proto v člověku nevidí potravu. Pravděpodobnost, že se z něj stane lidožrout, je tak nižší než u tygrů, lvů nebo levhartů.

Na člověka samozřejmě jaguár zaútočit může, pokud je zahnaný do kouta, zraněný nebo trpí zoufalým nedostatkem potravy. To ostatně vyplývá ze slov indiánů, kteří slavnému přírodovědci Charlesi Darwinovi sdělili, že jaguárů se není třeba bát, pokud je kolem dost kapybar.

Dnešní areál výskytu jaguárů (purpurově) představuje méně než polovinu (46 %) území, na kterém žili v roce 1900 •  Out Media, Wikipedia

Evoluce jaguárů

Jaguár je dnes jediným americkým zástupcem rodu Panthera, do kterého patří i tygři, lvi a levharti. Rod se vyvinul v Asii a předkové jaguárů ve starším období čtvrtohor přešli do Ameriky přes Beringovu šíji.

Přímým předkem dnešních jaguárů byl Panthera onca augusta, který žil v Severní Americe před 1,8 milionu až 11 tisíci lety. Byl o 15 až 20 % větší, měl delší končetiny a vážil zřejmě i víc než 150 kg.

Čím jižněji jaguáři žijí, tím jsou větší. Ti z Paraguaye mohou vážit víc než 135 kg •  Profimedia.cz

Posvátné zvíře

V předkolumbovských kulturách Střední a Jižní Ameriky byl jaguár uctíván jako symbol moci a síly. Aztéčtí elitní bojovníci si říkali Jaguáří válečníci a odívali se do jaguářích kožešin. Olmékové věřili v nadpřirozenou bytost – napůl člověka, napůl jaguára.

U Mayů jaguáři chránili královskou domácnost a zprostředkovávali hovory mezi živými a mrtvými. Vykopávky z Guatemaly také naznačují, že Mayové chovali jaguáry v zajetí. Posvátné zvíře je jaguár i pro některé dnešní amazonské indiány – jeho zuby a drápy se zdobí šamanové a oblíbený je motiv jaguářích skvrn.

Lví osudy: Minulost a budoucnost krále zvířat

Lví osudy: Minulost a budoucnost krále zvířat

Poslední útočiště: Kolik v nich zbývá levhartů?

Poslední útočiště: Kolik v nich zbývá levhartů?

Geny dýkozubce: Šavlozubá kočka neměla daleko k ideálnímu lovci

Geny dýkozubce: Šavlozubá kočka neměla daleko k ideálnímu lovci

 

Články odjinud