Ve výzkumném a testovacím centru firmy Honeywell v Brně vznikl v uplynulých letech velmi zajímavý přístroj, který má potenciál proměnit leteckou dopravu. Jedním z jejích nejdůležitějších aspektů je totiž bezpečnost. Každé větší komerční letadlo má dnes nainstalovány hned dvě černé skříňky, jež slouží k objasnění příčin případných leteckých katastrof. Ty se sice dějí skutečně výjimečně, klíčové je ale porozumět příčinám všech nehod, aby se již nikdy nemohly opakovat.
K čemu slouží černá skříňka?
Zatímco první černá skříňka slouží k nahrávání hlasu pilotů v kabině (CVR – Cockpit Voice Recorder), černá skříňka druhá zapisuje letová data z důležitých systémů (FDR – Flight Data Recorder). Spolu s dalšími systémy avioniky se nacházejí v zádi letadla a ve skutečnosti nejsou černé, ale sytě oranžové, aby se v případě nehody daly dobře najít.
Jenže co když se to i přes veškerou snahu nepodaří? Právě takový je příběh letu MH370, který se v roce 2014 ztratil i se 239 lidmi na palubě v Indickém oceánu. Černé skříňky z letu AFR447 zříceného v roce 2009 v Atlantiku se hledaly celé dva roky. A historie letectví pamatuje desítky dalších případů, kdy se data nepodařilo najít buď vůbec, nebo nebyla čitelná.
Podle nových požadavků
Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) si všimla také toho, že původní standard vyžadující, aby se průběžně zapisovaly poslední 2 hodiny letu, je nedostatečný. Na problémy s technikou totiž často upozorňovaly už posádky předcházejících letů. A tak od 1. ledna 2021 platí nový standard ED-112A, podle kterého musí černé skříňky v letadlech nad 27 tun váhy zapisovat a uchovávat posledních 25 hodin záznamů. Jenže k čemu to je, když se stejně nenajdou?
Český nápad, který se ujal
Přesně tuto otázku si položil tým kolem technického ředitele Mariana Žďárského, se kterým se ábíčko spojilo, aby se o nových černých skříňkách z Česka dozvědělo více.
„V Brně máme jak kolegy věnující se černým skříňkám, tak tým zaměřený na satelitní komunikaci. A tak jsme dali hlavy dohromady a přišli s nápadem na prototyp, který data jenom neukládá, ale zároveň i streamuje po internetu do datacentra. Tak, aby se skříňky po havárii nemusely hledat dva metry pod zemí nebo dva roky v moři,“ vysvětluje.
Výsledkem je černá skříňka s označením HCR-25, která nedávno získala certifikaci pro komerční provoz v letadlech Boeing 737, 767 a 777. Může se tak začít ihned montovat do kompatibilních strojů.
Internet je skoro všude
Z dálky vypadá jako klasická černá skříňka, váží asi 4 kila, ovšem novinkou je internetové spojení se servery, které průběžně ukládají data. Po komprimaci jde o asi 100 MB/h ze záznamníku hlasu a 7 MB/h letových údajů. Spojení se světem je možné realizovat buď za letu pomocí satelitní antény, nebo na zemi prostřednictvím mobilních 4G a 5G sítí. Záleží tak na přání dopravce, zda chce data i za cenu vyšších nákladů ukládat doslova každou vteřinu.
Zatím to není povinné, ovšem je velmi pravděpodobné, že se to do budoucna změní. Pokud se tak stane, vynálezci z Česka budou o velký krok napřed. Už teď navíc přemýšlejí nad dalšími modely černých skříněk, třeba pro autonomní drony, které mají už brzy převážet lidi vzduchem po městech.
Co vydrží česká černá skříňka HCR-25?
V obou černých skříňkách (CVR i FDR) nenajdeme klasické disky nebo paměťové karty, ale zařízení zvané Crash Protected Memory s délkou záznamu 25 hodin. Poslední vteřiny před leteckým neštěstím se totiž nemusí nahrát na servery, a tak budou fyzické skříňky nadále důležité a nesmí se po nárazu zničit. Černé skříňky toho přežijí opravdu hodně. Třeba teplotu 1100 °C po dobu 60 minut a 260 °C až 10 hodin. Mohou být celý den namočené v leteckém petroleji nebo měsíc ve slané vodě, kde navíc začnou vysílat ultrasonický signál sloužící k lokalizaci. Zvládnou i náraz o síle 3400 G nebo hydrostatický tlak odpovídající hloubce 6 kilometrů.
